„Je to tady! Dlouho očekávaná spolupráce s Úřady práce.”

Pro více informací jak získat kurz
hrazený Úřadem práce klikněte níže.

„Je to tady! Dlouho očekávaná spolupráce s Úřady práce.”

Pro více informací jak získat kurz
hrazený Úřadem práce klikněte níže.

Kurzy pouze online

*Akční nabídka (sleva pouze na uvedené kurzy) sleva se vztahuje výhradně jen na vystavené kurzy nebo sestavy kurzů v nabídce na webu vzelaniprovas.cz takto označené. Akční nabídku (slevu) nelze sčítat nebo uplatnit s jinou nebo probíhající slevou, sleva se nevztahuje na semináře, dokoupení jednotlivých modulů, nákup individuálních konzultací, nákup individuálně sestavených nabídek na míru, nákup aktuálních novinek, sleva není přenositelná na jinou osobu. Pro více informací, kontaktujte společnost na uvedených kontaktech. Všechna práva vyhrazena.
Akční nabídka (sleva) se nevztahuje na kurzy hrazené formou Úřadu práce.
U nás máte lektora sami pro sebe.
Kurzy probíhají jeden na jednoho.

„Vyberte si svého lektora.‘‘

VYBERTE SI LEKTORA

U nás máte lektora sami pro sebe.
Kurzy u nás probíhají jeden na jednoho.

„Vyberte si svého lektora.‘‘

NOVINKY

Buďte v obraze a přečtěte si, co aktuálně hýbe našim světem.

Sankce ve správě daní

Sankce ve správě daní

Fyzické a právnické osoby se čas od času proviní porušením zákona při správě daní. Následuje finanční trest uložený správcem daně. V tomto příspěvku si vysvětlíme základní charakteristiku sankcí, kterým může téměř každá osoba čelit.

Zákonnou úpravu nalezneme v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)

V daňovém řádu se sankce člení na:

  • přestupky (§ 246 DŘ);
  • pokuty a penále (§ 247 až § 251 DŘ);
  • úroky (§ 251a až § 254a DŘ).

Přestupkem se trestá § 246 DŘ fyzická osoba za porušení povinností mlčenlivosti podle příslušných ustanovení DŘ. Porušení povinnosti se může dopustit nejen úřední osoba správce daně (finančního úřadu), ale rovněž jakákoliv osoba zúčastněná na správě daní. Pokuta může být uložena až do výše 500 000 Kč.

Pořádkové pokuty mohou být uloženy tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje správu daní. Zákon výslovně uvádí, že se jedná o tyto možné prohřešky:

  • navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek,
  • neuposlechne pokynu úřední osoby,
  • navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní (např. jiný daňový poplatník, třetí osoba, a jiné), nebo
  • učiní hrubě urážlivé podání (např. zašlete datovou schránkou urážlivý text)

Správce daně může za tato vyjmenovaná jednání uložit pokutu do 50 000 Kč.

Dále existuje pořádková pokuta s možnou sankcí do 500 000 Kč, kterou může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně. Může se jednat např. nesplnění záznamní povinnosti, součinnosti k podání vysvětlení a jiné.

Další pokutou je pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Riziku sankce se dopustí daňový subjekt, pokud nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnosti stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo

  1. b) nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Typickým příkladem je např., že se nepodá přihláška k registraci k dani, nepodá se vyúčtování o sražené dani, nevede se záznamní povinnost o uskutečněných plněních z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty a další.

Hrozba sankce může být až do 500 000 Kč.

Správce daně může rovněž uložit pokutu, pokud daňový subjekt učiní podání, které nebylo učiněno stanoveným způsobem anebo které spočívají ve skutečnosti, že podání nebylo učiněno ve stanoveném formátu nebo struktuře. Porušení povinnosti se většinou týká toho, že daňový subjekt měl učinit podání elektronicky (např. datovou schránkou), ale učinil tak v listinné podobě.

Hrozba sankce činí 1 000 Kč, ale může být zvýšena až na 50 000 Kč, pokud neodstranění opětovně závažně ztíží správu daní.

Další z pokut je pokuta za opožděné tvrzení daně, které se může vystavit daňový subjekt nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.

Je třeba zdůraznit benevolenci danou zákonem ve výši 5ti pracovních dnů, aby správce daně obdržel nejen daňové přiznání, dodatečné daňové přiznání, ale platí to i pro vyúčtování, hlášení, dodatečné vyúčtování, následné hlášení.

Zákon stanovuje postup výpočtu možné sankce a konkrétní výše nepřesáhne 300 000 Kč.

Penále vzniká, pokud daňový subjekt tvrdí správci daně v podání nějakou konkrétní výši daně, ale správce daně doměří jinou výši daně. Jedná se o sankci za chybné tvrzení daně.

Pro penále není stanoven maximální strop možné sankce. Výpočet závisí podle toho, je-li

  1. a) 20 %, je-li daň zvyšována,
  2. b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo
  3. c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Poslední ze sankcí jsou úroky. Úroky se člení na úroky z prodlení a úroky z posečkané částky.

Úroky z prodlení vznikají v důsledku splatné daně, která nebyla uhrazena nebo z důvodu neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.

Opět je třeba upozornit na benevolenci danou zákonem, kdy úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby.

Úrok z posečkané částky vzniká v případech, kdy je na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední správcem daně povoleno posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky.

Jedná se o případy, kdy daňový subjekt není schopen splnit svoji zákonnou povinnost úhrady daně v termínu a najednou a po dobu posečkání (odložení platby) nebo v případě rozložení úhrady na splátky hradí úroky, tzv. úroky z posečkané částky.

Jak je patrné, hrozba sankce ze strany správce daně je významnou motivací pro daňové subjekty, aby svoje povinnosti plnili řádně a včas, ale i přes veškerou snahu se velmi snadno může stát, že dojde k prohřešku, za který bude následovat finanční trest.

Autor: Ing. Štěpán Eichinger

Daně a smrt jako dvě životní jistoty

Daně a smrt jako dvě životní jistoty

V rámci tohoto článku bychom rádi upozornili a připomenuli zákonnou úpravu správce daně vyžádat si informace, nejen k naplnění svého hlavního poslání v podobě správného zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady, ale i k naplnění téměř všudypřítomného břemene v podobě daní, jako jedné z životních jistot.

Dne 11. 7. 2022 byla publikována tisková zpráva na stránkách finanční správy s titulkem „Orgány Finanční správy zahájily cílenou kontrolní akci za účelem prověření správnosti zdanění příjmů spojených s kryptoměnami (např. Bitcoin)“ s podtitulkem „Sekce daňové kontroly a analytiky Generálního finančního ředitelství provedla analýzu dostupných dat u skupiny vybraných daňových subjektů realizujících obchody s kryptoměnami za zdaňovací období kalendářních roků 2019 a 2020. Při zpracování dat a informací získaných v souladu s platnou legislativou byla detekována množina daňových subjektů, která řádně nepřiznala či neodvedla daň z příjmů plynoucích z těchto transakcí.“

Klíčová slova byla zvýrazněna k uvědomění si, že téměř každý z nás jako daňový subjekt může být dotazován správcem daně formálně či neformálně ke sdílení informací nebo poskytnutí specifických dokumentů.

Správce daně tak činí na základě zákona č. 280/2009 Sb. Zákon daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „DŘ“), kdy získává informace v rámci vyhledávací činnosti dle DŘ jako jedním z postupů správy daní. Vybrané oblasti ohledně informací upravuje DŘ zejména v Hlavě IV od §52 a dále ohledně ochrany a poskytování informací.

Vybrané profese v podobě advokáta, notáře, daňového poradce, soudního exekutora nebo auditora jsou vázané mlčenlivostí a k jejich prolomení pro vybrané případy je nutné splnit striktní podmínky.

DŘ přímo v § 57 odst. 1 ohledně poskytování informací uvádí, že povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně mají orgány veřejné moci a osoby, které vedou evidenci osob nebo věcí, poskytují plnění, které je předmětem daně, provádějí řízení v případech, jejichž předmět podléhá daňové povinnosti, nebo zpracovávají jiné údaje nezbytné pro správu daní.

Správce daně je omezen vyžadovat informace, které jsou zjistitelné automatizovaným způsobem z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Příkladem jsou zejména informace z výpisu z obchodního rejstříku a nebo katastru nemovitostí. Vše za podmínky, že není speciálním ustanovením v zákoně upraveno jinak (např. zákon č. 338/1992 Sb. Zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, kde v § 13a odst. 9 upravuje oznamovací povinnost osoby, která přestala být poplatníkem daně z nemovitých věcí.

Mediálně známější v oblastí sdílení informací daňového subjektu se správcem daně byly případy dodanění příjmů z pronájmu nemovitých věcí skrze poskytovatele Airbnb, které započaly rokem 2018. Podle údajů ze sdělovacích prostředků využívalo služeb Airbnb jen v Praze kolem 20 tisíc lidí.

Další obdobou získaných a sdílených informací správcem daně byla služba řidičů skrze UBER, kdy Ministerstvo financí získalo informace o celoročních příjmech řidičů či společností jezdících pro UBER ke kontrole daně z příjmu fyzických osob.

Internetovou platformou, která byla rovněž podrobena sdílení informací byl aukční portál skrze Aukro.cz, kde je registrováno několik milionů osob.

Na závěr a nikoliv nejméně významnou spolupracující institucí jsou banky, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce a další (dále „poskytovatelé platebních služeb“).

Dle ustanovení § 57 odst. 3 jsou poskytovatelé na vyžádání správcem daně povinni poskytnout údaje o číslech účtů a jiných jedinečných identifikátorech, majitelích účtů a zmocněncích, kteří jsou oprávněni nakládat s peněžními prostředky na účtech, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu, a údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb, úvěrech, úschovách a pronájmech bezpečnostních schránek.

Závěrem lze shrnout, že správce daně má v DŘ značné možnosti ke zjištění majetkových a jiných poměrů daňových subjektů, jejich finanční situace a zdrojů příjmů k již zmíněnému cíli v podobě správného zjištění a stanovení daně a i k zabezpečení její úhrady. Omezení správce daně, že by neměl vyžadovat důkazní prostředky nad rámec zákona DŘ a nejen aby vyhledávací činnost byla v souladu se základními zásadami správy daní jsou z pohledu naplnění cíle správce daně značně široká. Dle definičních bodů DŘ výše jsou velmi snadno naplněné skutečnosti a podmínky pro to, aby správce daně vyžadoval informace o daňových subjektech pro výkon své činnosti. Smrt a daně zatím zůstávají životní jistotou.

Autor: Ing. Štěpán Eichinger

Zvýhodněné pojistné u zkrácených úvazků

Senát na konci června 2022 schválil návrh zákona, který zavádí zvýhodněné pojistné u zkrácených úvazků. Jedná se o snahu státu motivovat zaměstnavatele k vytváření takových pozic častěji a tím dali i více příležitostí pro znevýhodněné skupiny. Nyní na zkrácené úvazky pracuje cca 6% zaměstnanců.

Pokud vše půjde dobře, účinnost zákona vejde v prvních měsících roku 2023.

Pro zkrácené úvazky v délce 8-30hod./týden bude zavedena sleva na pojistném 5% z úhrnu vyměřovacích základů u stanovených skupin a to:

  • osoby starší 55let
  • rodiče pečující o dítě mladší 10let
  • OZP
  • osoby připravující se na budoucí povolání studiem, atd.

Nejedná se tedy o plošnou slevu, ale vymezuje skupiny zaměstnanců, u kterých bude možné slevu uplatnit.

Uvedená sleva by měla platit i na zaměstnance mladší 21let a to bez podmínky zkráceného úvazku, což by podpořilo zaměstnání čerstvých absolventů, kteří teprve vstupují na trh práce.

Pro zaměstnance i zaměstnavatele jsou dále dána pravidla pro platné uplatnění.

Např.:

  • Zaměstnavatel musí oznámit zájem o čerpání slevy na ČSSZ a to alespoň 1 měsíc přede dnem, od kterého bude sleva na pojistném uplatňována
  • Slevu nemůže uplatnit zaměstnavatel uznaný za zaměstnavatele na chráněném

„A tohle o nás napsali.‘‘

Pro naše klienty se snažíme dělat opravdu maximum, a proto se na nás stále více s důvěrou obracejí.

REFERENCE KLIENTŮ

Pro naše klienty se snažíme dělat opravdu maximum, a proto se na nás stále více s důvěrou obracejí.

„A tohle o nás napsali.‘‘