Posts by administrator

Sankce ve správě daní

Fyzické a právnické osoby se čas od času proviní porušením zákona při správě daní. Následuje finanční trest uložený správcem daně. V tomto příspěvku si vysvětlíme základní charakteristiku sankcí, kterým může téměř každá osoba čelit.

Zákonnou úpravu nalezneme v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“)

V daňovém řádu se sankce člení na:

• přestupky (§ 246 DŘ);
• pokuty a penále (§ 247 až § 251 DŘ);
• úroky (§ 251a až § 254a DŘ).

Přestupkem se trestá § 246 DŘ fyzická osoba za porušení povinností mlčenlivosti podle příslušných ustanovení DŘ. Porušení povinnosti se může dopustit nejen úřední osoba správce daně (finančního úřadu), ale rovněž jakákoliv osoba zúčastněná na správě daní. Pokuta může být uložena až do výše 500 000 Kč.

Pořádkové pokuty mohou být uloženy tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje správu daní. Zákon výslovně uvádí, že se jedná o tyto možné prohřešky:

• navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek,
• neuposlechne pokynu úřední osoby,
• navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní (např. jiný daňový poplatník, třetí osoba, a jiné), nebo
• učiní hrubě urážlivé podání (např. zašlete datovou schránkou urážlivý text)

Správce daně může za tato vyjmenovaná jednání uložit pokutu do 50 000 Kč.

Dále existuje pořádková pokuta s možnou sankcí do 500 000 Kč, kterou může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně. Může se jednat např. nesplnění záznamní povinnosti, součinnosti k podání vysvětlení a jiné.

Další pokutou je pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Riziku sankce se dopustí daňový subjekt, pokud nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnosti stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo

1. b) nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Typickým příkladem je např., že se nepodá přihláška k registraci k dani, nepodá se vyúčtování o sražené dani, nevede se záznamní povinnost o uskutečněných plněních z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty a další.

Hrozba sankce může být až do 500 000 Kč.

Správce daně může rovněž uložit pokutu, pokud daňový subjekt učiní podání, které nebylo učiněno stanoveným způsobem anebo které spočívají ve skutečnosti, že podání nebylo učiněno ve stanoveném formátu nebo struktuře. Porušení povinnosti se většinou týká toho, že daňový subjekt měl učinit podání elektronicky (např. datovou schránkou), ale učinil tak v listinné podobě.

Hrozba sankce činí 1 000 Kč, ale může být zvýšena až na 50 000 Kč, pokud neodstranění opětovně závažně ztíží správu daní.

Další z pokut je pokuta za opožděné tvrzení daně, které se může vystavit daňový subjekt nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.

Je třeba zdůraznit benevolenci danou zákonem ve výši 5ti pracovních dnů, aby správce daně obdržel nejen daňové přiznání, dodatečné daňové přiznání, ale platí to i pro vyúčtování, hlášení, dodatečné vyúčtování, následné hlášení.

Zákon stanovuje postup výpočtu možné sankce a konkrétní výše nepřesáhne 300 000 Kč.

Penále vzniká, pokud daňový subjekt tvrdí správci daně v podání nějakou konkrétní výši daně, ale správce daně doměří jinou výši daně. Jedná se o sankci za chybné tvrzení daně.

Pro penále není stanoven maximální strop možné sankce. Výpočet závisí podle toho, je-li

1. a) 20 %, je-li daň zvyšována,
2. b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo
3. c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Poslední ze sankcí jsou úroky. Úroky se člení na úroky z prodlení a úroky z posečkané částky.

Úroky z prodlení vznikají v důsledku splatné daně, která nebyla uhrazena nebo z důvodu neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.

Opět je třeba upozornit na benevolenci danou zákonem, kdy úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby.

Úrok z posečkané částky vzniká v případech, kdy je na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední správcem daně povoleno posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky.

Jedná se o případy, kdy daňový subjekt není schopen splnit svoji zákonnou povinnost úhrady daně v termínu a najednou a po dobu posečkání (odložení platby) nebo v případě rozložení úhrady na splátky hradí úroky, tzv. úroky z posečkané částky.

Jak je patrné, hrozba sankce ze strany správce daně je významnou motivací pro daňové subjekty, aby svoje povinnosti plnili řádně a včas, ale i přes veškerou snahu se velmi snadno může stát, že dojde k prohřešku, za který bude následovat finanční trest.

Autor: Ing. Štěpán Eichinger

Daně a smrt jako dvě životní jistoty

V rámci tohoto článku bychom rádi upozornili a připomenuli zákonnou úpravu správce daně vyžádat si informace, nejen k naplnění svého hlavního poslání v podobě správného zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady, ale i k naplnění téměř všudypřítomného břemene v podobě daní, jako jedné z životních jistot.

Dne 11. 7. 2022 byla publikována tisková zpráva na stránkách finanční správy s titulkem „Orgány Finanční správy zahájily cílenou kontrolní akci za účelem prověření správnosti zdanění příjmů spojených s kryptoměnami (např. Bitcoin)“ s podtitulkem „Sekce daňové kontroly a analytiky Generálního finančního ředitelství provedla analýzu dostupných dat u skupiny vybraných daňových subjektů realizujících obchody s kryptoměnami za zdaňovací období kalendářních roků 2019 a 2020. Při zpracování dat a informací získaných v souladu s platnou legislativou byla detekována množina daňových subjektů, která řádně nepřiznala či neodvedla daň z příjmů plynoucích z těchto transakcí.“

Klíčová slova byla zvýrazněna k uvědomění si, že téměř každý z nás jako daňový subjekt může být dotazován správcem daně formálně či neformálně ke sdílení informací nebo poskytnutí specifických dokumentů.

Správce daně tak činí na základě zákona č. 280/2009 Sb. Zákon daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „DŘ“), kdy získává informace v rámci vyhledávací činnosti dle DŘ jako jedním z postupů správy daní. Vybrané oblasti ohledně informací upravuje DŘ zejména v Hlavě IV od §52 a dále ohledně ochrany a poskytování informací.

Vybrané profese v podobě advokáta, notáře, daňového poradce, soudního exekutora nebo auditora jsou vázané mlčenlivostí a k jejich prolomení pro vybrané případy je nutné splnit striktní podmínky.

DŘ přímo v § 57 odst. 1 ohledně poskytování informací uvádí, že povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně mají orgány veřejné moci a osoby, které vedou evidenci osob nebo věcí, poskytují plnění, které je předmětem daně, provádějí řízení v případech, jejichž předmět podléhá daňové povinnosti, nebo zpracovávají jiné údaje nezbytné pro správu daní.

Správce daně je omezen vyžadovat informace, které jsou zjistitelné automatizovaným způsobem z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Příkladem jsou zejména informace z výpisu z obchodního rejstříku a nebo katastru nemovitostí. Vše za podmínky, že není speciálním ustanovením v zákoně upraveno jinak (např. zákon č. 338/1992 Sb. Zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, kde v § 13a odst. 9 upravuje oznamovací povinnost osoby, která přestala být poplatníkem daně z nemovitých věcí.

Mediálně známější v oblastí sdílení informací daňového subjektu se správcem daně byly případy dodanění příjmů z pronájmu nemovitých věcí skrze poskytovatele Airbnb, které započaly rokem 2018. Podle údajů ze sdělovacích prostředků využívalo služeb Airbnb jen v Praze kolem 20 tisíc lidí.

Další obdobou získaných a sdílených informací správcem daně byla služba řidičů skrze UBER, kdy Ministerstvo financí získalo informace o celoročních příjmech řidičů či společností jezdících pro UBER ke kontrole daně z příjmu fyzických osob.

Internetovou platformou, která byla rovněž podrobena sdílení informací byl aukční portál skrze Aukro.cz, kde je registrováno několik milionů osob.

Na závěr a nikoliv nejméně významnou spolupracující institucí jsou banky, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce a další (dále „poskytovatelé platebních služeb“).

Dle ustanovení § 57 odst. 3 jsou poskytovatelé na vyžádání správcem daně povinni poskytnout údaje o číslech účtů a jiných jedinečných identifikátorech, majitelích účtů a zmocněncích, kteří jsou oprávněni nakládat s peněžními prostředky na účtech, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu, a údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb, úvěrech, úschovách a pronájmech bezpečnostních schránek.

Závěrem lze shrnout, že správce daně má v DŘ značné možnosti ke zjištění majetkových a jiných poměrů daňových subjektů, jejich finanční situace a zdrojů příjmů k již zmíněnému cíli v podobě správného zjištění a stanovení daně a i k zabezpečení její úhrady. Omezení správce daně, že by neměl vyžadovat důkazní prostředky nad rámec zákona DŘ a nejen aby vyhledávací činnost byla v souladu se základními zásadami správy daní jsou z pohledu naplnění cíle správce daně značně široká. Dle definičních bodů DŘ výše jsou velmi snadno naplněné skutečnosti a podmínky pro to, aby správce daně vyžadoval informace o daňových subjektech pro výkon své činnosti. Smrt a daně zatím zůstávají životní jistotou.

Autor: Ing. Štěpán Eichinger

Senát na konci června 2022 schválil návrh zákona, který zavádí zvýhodněné pojistné u zkrácených úvazků. Jedná se o snahu státu motivovat zaměstnavatele k vytváření takových pozic častěji a tím dali i více příležitostí pro znevýhodněné skupiny. Nyní na zkrácené úvazky pracuje cca 6% zaměstnanců.

Pokud vše půjde dobře, účinnost zákona vejde v prvních měsících roku 2023.

Pro zkrácené úvazky v délce 8-30hod./týden bude zavedena sleva na pojistném 5% z úhrnu vyměřovacích základů u stanovených skupin a to:

• osoby starší 55let
• rodiče pečující o dítě mladší 10let
• OZP
• osoby připravující se na budoucí povolání studiem, atd.

Nejedná se tedy o plošnou slevu, ale vymezuje skupiny zaměstnanců, u kterých bude možné slevu uplatnit.

Uvedená sleva by měla platit i na zaměstnance mladší 21let a to bez podmínky zkráceného úvazku, což by podpořilo zaměstnání čerstvých absolventů, kteří teprve vstupují na trh práce.

Pro zaměstnance i zaměstnavatele jsou dále dána pravidla pro platné uplatnění.

Např.:

• Zaměstnavatel musí oznámit zájem o čerpání slevy na ČSSZ a to alespoň 1 měsíc přede dnem, od kterého bude sleva na pojistném uplatňována
• Slevu nemůže uplatnit zaměstnavatel uznaný za zaměstnavatele na chráněném

Dne 9. 5. 2022 zveřejnilo Ministerstvo financí ČR tiskovou zprávu, ve které oznámilo přípravu návrhu novely zákona, který by měl zvýšit limit pro povinnou registraci plátce DPH. V souvislosti s touto změnou připravuje MF i další změny. Předpokládaná účinnost většiny změn je od 1. 1. 2023. V současné chvíli se jedná pouze o návrh a konečná schválená verze zákona se může lišit. Článek vychází z legislativy známé k datu vydání.

Zvýšení limitu obratu pro povinnou registraci plátce

Aktuálně platná hranice obratu pro povinnou registraci plátce DPH činí 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců. Návrh zákona počítá se zvýšením limitu na 2 mil. Kč od 1. 1. 2023. To znamená, že plátcem DPH ze zákona by se stal ten, kdo by překročil obrat 2 mil. Kč za 12 měsíců. V návrhu se počítá s tím, že by stávající plátci DPH s obratem pod 2 mil. Kč mohli požádat o zrušení registrace a stát se neplátci DPH. I při změně limitu plátcovství DPH se předpokládá zachování možnosti dobrovolné registrace plátce při obratu pod 2 mil. Kč. Taktéž vystoupení z plátcovství u stávajících plátců by bylo dobrovolné.

Změna navazuje na úpravu v evropské směrnici o DPH. Ta umožní od 1. 1. 2025 členským státům EU zvýšit limit pro plátcovství DPH na 85 000 EUR (ze současných 35 000 EUR). Česká republika požádala v roce 2021 o výjimku, aby mohla limit zvýšit dříve než od roku 2025. Předpokládá se, že o povolení výjimky EU rozhodne do 30. 6. 2022.

Zdanění kryptoměn a výklad Generálního finančního ředitelství

Generální finanční ředitelství („GFŘ“) poskytuje informace a výklady k jednotlivým oblastem zákona a jejich ustanovení, které následně slouží nejen jako manuál pro úřední osoby správce daně, jak postupovat vůči daňovým subjektům, ale poskytuje přiměřenou jistotu právě i daňovým subjektům, jak si vyložit postupy a výklad zákona.

S rostoucí popularitou a oblibou kryptoměn, která nebyla výslovně upravena zákonem o dani z příjmů došlo k reakci GFŘ v podobě publikace „Informace k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami (např. bitcoin)“ pod Č. j. 18809/22/7100-40050-205680.

GFŘ doslovně uvádí, že materiál se pro zjednodušení v příkladech opírá především o kryptoměnu bitcoin, protože tato byla první, je nejrozšířenější a nejvíce známá. Nicméně zacílením materiálu je obecné použití i pro všechny ostatní kryptoměny.

Pro posouzení daňové povinnosti jsou zásadní tyto okruhy činností, které jsou dále rozpracovány z pohledu jednotlivých daní:

A. Těžba kryptoměny,

B. Nákup a prodej zboží/služeb za kryptoměnu,

C. Směna kryptoměny za fiat měnu

D. Další konsekvence.

GRŘ předkládá pohled k dani z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a rovněž daně z příjmů fyzických osob („DPFO“). Pro účely dokumentu je fiat měna chápána jako měna s nuceným oběhem tvořená a regulovaná mocí úřední jako např. USD, EURO, CZK atd.

Tento příspěvek se zaměří na oblast DPFO a zejména však na nákup a prodej kryptoměny, která se domnívám převládá, protože většina daňových subjektů je tvořena právě fyzickými osobami, které přichází do styku s kryptoměnami z mnoha různých důvodů (investiční diverzifikace majetku, spekulace, anonymní směna, …).

Na úvod GFŘ potvrzuje, že příjmy z transakcí s kryptoměnami jsou předmětem daně z příjmů (dle §7, §9 nebo §10), zákon o daních z příjmů nestanoví, že by byly od daně z příjmů osvobozeny.

Základním kritériem pro zařazení do §7 nebo §10 je, zda poplatník splňuje charakteristiku dle § 420 až §422 občanského zákoníku a je tedy podnikatelem.

Nelze aplikovat osvobození pro příležitostné příjmy dle §10 do částky 30 000 Kč a nelze aplikovat ani osvobození pro cenné papíry dle §4.

Zdanitelný příjem vzniká okamžikem připsání peněz na bankovní účet nebo na jiný nástroj, kde je fiat měna k dispozici.

Daňovým výdajem u příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 3 a příjmů z nájmu podle § 9 odst. 3 zákona o daních z příjmů jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Daňovým výdajem u ostatních příjmů je podle § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl. Jde-li o věc nabytou bezúplatně, výdajem je cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí. V těchto případech lze výdaje uplatnit pouze do výše tohoto příjmu.

Ztrátu z prodeje kryptoměny lze uplatnit vůči zisku z prodeje jiné kryptoměny v souladu s §10 nebo vůči prodeji stejné kryptoměny v rámci jiného investorského/zákaznického účtu (např. prodej bitcoinu se ztrátou na jednom zákaznickém účtu vůči zisku z prodeje bitcoinu či jiné kryptoměny na jiném zákaznickém účtu u jiného poskytovatele služeb).

Tento příspěvek je rychlým náhledem do zdanění kryptoměn a postupům správce daně a poplatníků v této oblasti.

Bližší informace a originál Informace k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami je na stránkách finanční správy s odkazem zde:

Informace GFŘ k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami (např. bitcoin) | 2022 | Informace, stanoviska a sdělení | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)

Autor: Štěpán Eichinger

Daňový pardon Ministerstva financí ČR – zálohová povinnost daně silniční a příslušenství daně DPH

Ministr financí, pan Zbyněk Stanjura, reagoval na světové události a jejich finanční důsledky „Rozhodnutím o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události“.

Rozhodnutí bylo zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 6/2022 dne 24.3.2022 a obsahuje následující dvě rozhodnutí:

1. Prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky vzniklý na dani z přidané hodnoty (dále „DHP“) plátcům daně DPH nebo identifikovaným osobám, u nichž převažující část příjmů pochází z podnikání v oblasti dopravy.

Rozhodnutí stanovuje specifikaci osob, kterých se to týká, povinnost oznámení splnění skutečností příslušenému správci daně při podání řádného/dodatečného daňového přiznání k DPH, zdaňovací období, kterých se týká prominutí a povinnost úhrady daně DPH nejpozději k 31.10.2022, k níž se předmětný úrok z prodlení/posečkané částky váže.

Definice úroku z prodlení je obsažena v § 252 daňového řádu. Definice úroku z posečkané částky se řídí ustanovením § 253 daňového řádu. Základním rozlišením je, že úrok z posečkané částky oproti úroku z prodlení vzniká u daně, u které bylo povolena správcem daně pozdější úhrada (např. postupnými splátkami). Platební neschopnost podnikatele nebo obchodní společnosti byla zavčas řešena se správcem daně. Motivací a pomyslnou „odměnou“ je, že sankce v podobě výše úroku z posečkané částky je nižší, než když je vyměřena správcem daně u úroku z prodlení.

Svými důsledky významnější je druhé rozhodnutí, kterým je:

1. prominutí zálohové povinnosti poplatníků daně silniční v roce 2022

Zálohová povinnost dle zákona č. 16/1993 Sb. o dani silniční (dále „SD“) se platí dle § 10 SD se splatností 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Následně dochází k 31.1. následujícího roku (např. 31.1.2023) k zúčtování hrazených záloh a doplatku daně v podaném přiznání k SD za celý rok zpětně (rok 2022).

Letos bude tímto rozhodnutím poplatníkům zálohová povinnost prominuta. Z rozhodnutí plynou následující skutečnosti:

1. Prominutím záloh na SD nedochází k prominutí samotné daně. I nadále trvá vybraným poplatníkům povinnost přiznání k SD v zákonném termínu (viz výše).
2. Jedná se o hromadný generální pardon. Poplatníci daně neobdrží žádné rozhodnutí (např. do datové schránky)
3. Poplatnicí nemusí činit jakékoliv úkony vůči správci daně (např. oznámit, že splňují podmínky předmětu SD)

Finanční správa zveřejnila informaci, že se připravuje novela zákona o SD. Předběžně se hovoří o tom, že by se týkala poplatníků, kteří využívají osobní vozidla a nákladní vozidla do 12 tun a zpětně již na celý rok 2022. Realita může být jiná. Nechme se příjemně překvapit.

Originál verze rozhodnutí k otevření na stránkách ministerstva a proklikem zde:

https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Financni-zpravodaj_2022-c-06.pdf

Autor: Ing. Štěpán Eichinger

Kdy máte na propustku k lékaři nárok?

• Zaměstnanec může jít v pracovní době na plánované lékařské vyšetření i na akutní ošetření.
• Je možné absolvovat lékařskou prohlídku, očkování a další zákroky, které souvisejí s výkonem práce, které si vyžádá zaměstnavatel.
• Propustku k lékaři je možné využít také coby doprovod rodinného příslušníka – dítěte, partnera/partnerky, manžela/manželky nebo rodičů a prarodičů (i od protějšku). U ostatních příbuzných volno dostanete, ale bez náhrady platu nebo mzdy.

Jak dlouho platí?

Pokud máte lékaře dál, i tak vám musí zaměstnavatel poskytnout pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Náhrada mzdy nebo platu vám však přísluší nejvýše za dobu, kterou byste strávila návštěvnou zdravotnického zařízení nejbližšího vašemu bydlišti nebo pracovišti.

Myšleno je i na dobu nezbytně nutnou k cestě tam i zpět, nepočítá se samotný zákrok a čas strávený v čekárně. Vždy záleží, jak se domluvíte se svým zaměstnavatelem, propustka může být na 2 hodiny nebo i na celý den.

Pokud darujete krev, máte nárok na placené volno nejen nezbytné cesty a dobu odběru, ale i na zotavení. Obvykle 24 hodin, nebo nezbytně nutnou další dobu, kterou jste schopná prokázat.

Darovat můžete i další biologický materiál. Pak vám přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud lékař uzná za vhodné, může být tato lhůta prodloužena až na 96 hodin.

Autor: Gabriela Zavadilová, DiS.

Změny od 1. ledna 2022 v nemocenském a zdravotním pojištění, pojistném na sociální zabezpečení a ve výši redukčních hranic pro náhradu mzdy v návaznosti na průměrnou mzdu

K 1. lednu každého roku se automaticky valorizují hranice příjmů, z nichž se odvozuje trvání účasti na nemocenském a důchodovém pojištění, nárok na dávky a jejich výše z těchto pojištění, výše redukčních hranic pro výpočet redukovaného průměrného výdělku pro stanovení náhrady mzdy.

PRŮMĚRNÁ MZDA

Průměrná mzda v roce 2021 činí 35 441 Kč, v roce 2022 se zvyšuje na 38 911 Kč.

Parametry pro výpočet průměrné mzdy od 1. ledna 2022 jsou uvedeny v nařízení vlády č. 356/2021 Sb.

MINIMÁLNÍ MZDA

Minimální mzda se od 1. ledna 2022 zvýšila na částku 16 200 Kč.

REDUKČNÍ HRANICE PRO DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

	První RH	Druhá RH	Třetí RH
2021	1 182 Kč	1 773 Kč	3 545 Kč
2022	1 298 Kč	1 946 Kč	3 892 Kč

REDUKČNÍ HRANICE PRO NÁHRADU MZDY

	První RH	Druhá RH	Třetí RH
2021	206,85 Kč	310,28 Kč	620,38 Kč
2022	227,15 Kč	340,55 Kč	681,10 Kč

NEKOLIDUJÍCÍ ZAMĚSTNÁNÍ

V nekolidujícím zaměstnání mohl mít zaměstnanec do prosince 2021 příjem maximálně ve výši 7600 Kč a od 1. ledna 2022 se tato horní hranice zvyšuje na 8100 Kč.

PLATBA POJISTNÉHO STÁTEM A ODPOČET OD DOSAŽENÉHO PŘÍJMU ZAMĚSTNANCE

Nařízením vlády č. 253/2021 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, se s účinností od 1. ledna 2022 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 13 088 Kč, platné do konce roku 2021, na 14 570 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou platí pojistné stát, se od 1. ledna 2022 zvyšuje z 1767 Kč na 1967 Kč (13,5% z částky 14 570 Kč po zaokrouhlení na celou korunu nahoru). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2022 měsíčně o 200 Kč více.

 SAMOPLÁTCI VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

Od 1. ledna 2022 se zvyšuje měsíční:

• minimální záloha osoby samostatně výdělečně činné na částku 2627 Kč (do prosince 2021 tato minimální záloha činila 2393 Kč). Částka 2 627 Kč je také součástí celkové měsíční platby 5 994 Kč u osob činných v režimu paušální daně.
• platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů na 2 187 Kč (do prosince platily tyto osoby měsíčně 2 052 Kč).