Sankce ve správě daní
Fyzické a právnické osoby se čas od času proviní porušením zákona při správě daní. Následuje finanční trest uložený správcem daně. V tomto příspěvku si vysvětlíme základní charakteristiku sankcí, kterým může téměř každá osoba čelit.
Zákonnou úpravu nalezneme v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“)
V daňovém řádu se sankce člení na:
- přestupky (§ 246 DŘ);
- pokuty a penále (§ 247 až § 251 DŘ);
- úroky (§ 251a až § 254a DŘ).
Přestupkem se trestá § 246 DŘ fyzická osoba za porušení povinností mlčenlivosti podle příslušných ustanovení DŘ. Porušení povinnosti se může dopustit nejen úřední osoba správce daně (finančního úřadu), ale rovněž jakákoliv osoba zúčastněná na správě daní. Pokuta může být uložena až do výše 500 000 Kč.
Pořádkové pokuty mohou být uloženy tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje správu daní. Zákon výslovně uvádí, že se jedná o tyto možné prohřešky:
- navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek,
- neuposlechne pokynu úřední osoby,
- navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní (např. jiný daňový poplatník, třetí osoba, a jiné), nebo
- učiní hrubě urážlivé podání (např. zašlete datovou schránkou urážlivý text)
Správce daně může za tato vyjmenovaná jednání uložit pokutu do 50 000 Kč.
Dále existuje pořádková pokuta s možnou sankcí do 500 000 Kč, kterou může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně. Může se jednat např. nesplnění záznamní povinnosti, součinnosti k podání vysvětlení a jiné.
Další pokutou je pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Riziku sankce se dopustí daňový subjekt, pokud nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnosti stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo
- b) nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.
Typickým příkladem je např., že se nepodá přihláška k registraci k dani, nepodá se vyúčtování o sražené dani, nevede se záznamní povinnost o uskutečněných plněních z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty a další.
Hrozba sankce může být až do 500 000 Kč.
Správce daně může rovněž uložit pokutu, pokud daňový subjekt učiní podání, které nebylo učiněno stanoveným způsobem anebo které spočívají ve skutečnosti, že podání nebylo učiněno ve stanoveném formátu nebo struktuře. Porušení povinnosti se většinou týká toho, že daňový subjekt měl učinit podání elektronicky (např. datovou schránkou), ale učinil tak v listinné podobě.
Hrozba sankce činí 1 000 Kč, ale může být zvýšena až na 50 000 Kč, pokud neodstranění opětovně závažně ztíží správu daní.
Další z pokut je pokuta za opožděné tvrzení daně, které se může vystavit daňový subjekt nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.
Je třeba zdůraznit benevolenci danou zákonem ve výši 5ti pracovních dnů, aby správce daně obdržel nejen daňové přiznání, dodatečné daňové přiznání, ale platí to i pro vyúčtování, hlášení, dodatečné vyúčtování, následné hlášení.
Zákon stanovuje postup výpočtu možné sankce a konkrétní výše nepřesáhne 300 000 Kč.
Penále vzniká, pokud daňový subjekt tvrdí správci daně v podání nějakou konkrétní výši daně, ale správce daně doměří jinou výši daně. Jedná se o sankci za chybné tvrzení daně.
Pro penále není stanoven maximální strop možné sankce. Výpočet závisí podle toho, je-li
- a) 20 %, je-li daň zvyšována,
- b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo
- c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.
Poslední ze sankcí jsou úroky. Úroky se člení na úroky z prodlení a úroky z posečkané částky.
Úroky z prodlení vznikají v důsledku splatné daně, která nebyla uhrazena nebo z důvodu neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.
Opět je třeba upozornit na benevolenci danou zákonem, kdy úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby.
Úrok z posečkané částky vzniká v případech, kdy je na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední správcem daně povoleno posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky.
Jedná se o případy, kdy daňový subjekt není schopen splnit svoji zákonnou povinnost úhrady daně v termínu a najednou a po dobu posečkání (odložení platby) nebo v případě rozložení úhrady na splátky hradí úroky, tzv. úroky z posečkané částky.
Jak je patrné, hrozba sankce ze strany správce daně je významnou motivací pro daňové subjekty, aby svoje povinnosti plnili řádně a včas, ale i přes veškerou snahu se velmi snadno může stát, že dojde k prohřešku, za který bude následovat finanční trest.