Generální finanční ředitelství („GFŘ“) poskytuje informace a výklady k jednotlivým oblastem zákona a jejich ustanovení, které následně slouží nejen jako manuál pro úřední osoby správce daně, jak postupovat vůči daňovým subjektům, ale poskytuje přiměřenou jistotu právě i daňovým subjektům, jak si vyložit postupy a výklad zákona.
S rostoucí popularitou a oblibou kryptoměn, která nebyla výslovně upravena zákonem o dani z příjmů došlo k reakci GFŘ v podobě publikace „Informace k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami (např. bitcoin)“ pod Č. j. 18809/22/7100-40050-205680.
GFŘ doslovně uvádí, že materiál se pro zjednodušení v příkladech opírá především o kryptoměnu bitcoin, protože tato byla první, je nejrozšířenější a nejvíce známá. Nicméně zacílením materiálu je obecné použití i pro všechny ostatní kryptoměny.
Pro posouzení daňové povinnosti jsou zásadní tyto okruhy činností, které jsou dále rozpracovány z pohledu jednotlivých daní:
A. Těžba kryptoměny,
B. Nákup a prodej zboží/služeb za kryptoměnu,
C. Směna kryptoměny za fiat měnu
D. Další konsekvence.
GRŘ předkládá pohled k dani z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a rovněž daně z příjmů fyzických osob („DPFO“). Pro účely dokumentu je fiat měna chápána jako měna s nuceným oběhem tvořená a regulovaná mocí úřední jako např. USD, EURO, CZK atd.
Tento příspěvek se zaměří na oblast DPFO a zejména však na nákup a prodej kryptoměny, která se domnívám převládá, protože většina daňových subjektů je tvořena právě fyzickými osobami, které přichází do styku s kryptoměnami z mnoha různých důvodů (investiční diverzifikace majetku, spekulace, anonymní směna, …).
Na úvod GFŘ potvrzuje, že příjmy z transakcí s kryptoměnami jsou předmětem daně z příjmů (dle §7, §9 nebo §10), zákon o daních z příjmů nestanoví, že by byly od daně z příjmů osvobozeny.
Základním kritériem pro zařazení do §7 nebo §10 je, zda poplatník splňuje charakteristiku dle § 420 až §422 občanského zákoníku a je tedy podnikatelem.
Nelze aplikovat osvobození pro příležitostné příjmy dle §10 do částky 30 000 Kč a nelze aplikovat ani osvobození pro cenné papíry dle §4.
Zdanitelný příjem vzniká okamžikem připsání peněz na bankovní účet nebo na jiný nástroj, kde je fiat měna k dispozici.
Daňovým výdajem u příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 3 a příjmů z nájmu podle § 9 odst. 3 zákona o daních z příjmů jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Daňovým výdajem u ostatních příjmů je podle § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl. Jde-li o věc nabytou bezúplatně, výdajem je cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí. V těchto případech lze výdaje uplatnit pouze do výše tohoto příjmu.
Ztrátu z prodeje kryptoměny lze uplatnit vůči zisku z prodeje jiné kryptoměny v souladu s §10 nebo vůči prodeji stejné kryptoměny v rámci jiného investorského/zákaznického účtu (např. prodej bitcoinu se ztrátou na jednom zákaznickém účtu vůči zisku z prodeje bitcoinu či jiné kryptoměny na jiném zákaznickém účtu u jiného poskytovatele služeb).
Tento příspěvek je rychlým náhledem do zdanění kryptoměn a postupům správce daně a poplatníků v této oblasti.
Bližší informace a originál Informace k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami je na stránkách finanční správy s odkazem zde: