Odměňování

Za odvedenou práci náleží odměna. Možností, kterou odměnu dostat je ale více.

Jaké jsou rozdíly odměn napříč forem podnikání? A jaké jsou odměny vyplívající z pracovně-právního vztahu? Co pro mě jednotlivé odměny znamenají z pohledu odvodů?

Majitelé firem mohu svou odměnu získat dle formy podnikání. Osoba samostatně výdělečně činná si žádnou odměnu nevyplácí, nýbrž disponuje s penězi, které si vydělá. Je ale nutné zdanit si příjmy, a to 15 % sazbou (resp. 23 % nad limit 3násobku průměrné mzdy), dále odvést sociální pojištění a zdravotní pojištění, kdy jsou na každý rok vyhlášené minimální zálohy. V případě společnosti s ručením omezeným má společník právo na dividendu, tedy odměnou se mu stává zisk z činnosti podniku. Z toho je povinen uhradit 15 % (resp. 23 %) sazbu daně, zde již není povinnost sociálního a zdravotního pojištění. V případě akciové společnosti se vyplácí dividendy na základě držených akcií, kde se musí odvádět daň ve výši 15 % (resp. 23 %). U veřejné obchodní společnosti se zdaňuje zisk automaticky a poté se převádí mezi jednotlivé společníky. Zde má každý společník stejné povinnosti odvodů jako OSVČ, tedy podléhá dani a musí odvádět sociální a zdravotní pojištění. U komanditní společnosti mají komplementáři stejné povinnosti, jako OSVČ či společník u v.o.s., tedy daní příjmy a odvádí sociální a zdravotní pojištění. Komanditista má právo na podíl na zisku, který musí zdanit 15 % sazbou daně.

V pracovně-právním vztahu existuje více možností, jaká může být odměna za výkon práce, též může být kombinace více z nich. Nejčastější odměnou je mzda, která se vyplácí v soukromém sektoru. Mzda je vyplácena obvykle na měsíční bázi ve sjednané výši ponížené o odvody a srážky. Mzda nesmí být nižší, než je minimální mzda nebo zaručená mzda. Minimální mzda je obecná stanovená výše platící pro všechny, zaručená mzda je minimální mzda pro jednotlivé profese. Mzdy mohou být počítány měsíčně (pevně stanovená částka za měsíc), hodinově (mzda stanovena na odpracované hodiny), jako úkolová mzda (od počtu zpracovaných jednotek, kusů) či podílová mzda (odvozena od objemu tržeb). Druhou možností je plat, který je vyplácen ve veřejném sektoru dle zařazení do platové třídy a platové skupiny. Další možností jsou odměny z dohody o provedení práce, u těchto dohod je limit odpracovaných hodin 300 ročně pro jednoho zaměstnavatele, či odměny z dohody o pracovní činnosti, kde platí limit 20 odpracovaných hodin týdně. Vedla mzdy a platu je možné získat prémie, odměny a bonusy. Ty jsou chápány jako motivační složka, kterou je možné dostat za svou odvedenou práci.

Ať už se jedná o mzdu, plat či odměnu, příjmy ze zaměstnání je nutné ponižovat o odvody a srážky. Hlavní složkou je daň, která je ve výši 15 %. Ta je počítána z hrubé mzdy, případně z hrubé mzdy zvýšené o prémie, bonusy či o 1 % ( resp. 0,5 či 0,25 % ) vstupní ceny používaného služebního motorového automobilu i k soukromým účelům. Tuto vypočtenou daň je možné díky slevám na dani ponížit. Ty je možné uplatnit v případě podepsaného prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob, známého jako „růžové prohlášení“. To může být podepsané v daném měsíci vždy jen u jednoho zaměstnavatele. Na jeho základě je možné si odečíst slevu na poplatníka, na kterou má nárok každý, kdo má toto prohlášení podepsané. Dalšími možnými slevami jsou slevy na děti, slevy na manžela/manželku, slevy na ZTP. Daň po slevách se odečítá od hrubé mzdy. Pokud jsou slevy na dani vyšší, než je samotná daň, slevy na děti být počítány do mínusu, čímž vznikne daňový bonus. Ten je možný pouze ze slev na děti. Následuje zdravotní (4,5 %) a sociální pojištění (6,5 %) a nemocenské pojištění (0,6 %), které musí být hrazeno vždy. Dalšími srážkami mohou být exekuce, pojištění, pohledávky za zaměstnanci. Naopak je možné přičíst prémie či odměny, náhradu za pracovní neschopnost, náhradu za dovolenou, cestovné či stravné. Po odečtu všech srážek a odvodů a přičtení nároků na náhrady mzdy vychází mzda k výplatě.

Více se o odměňování můžete dozvědět na našich vybraných kurzech.

autor: Bc. Nela Peterková