Obchodování na mezinárodní úrovni

Než se ponoříme do tématu obchodování na mezinárodní úrovni, je vhodné si definovat rozdíly mezi zahraničním obchodem a mezinárodním obchodem. Obchod, který se uskutečňuje přes hranice jedné země se nazývá zahraničním obchodem. Mezinárodní obchod je ten, který se uskutečňuje v rámci kterékoli země bez ohledu na počet překročených hranic. 

Obchodování s přesahem našeho státu sebou nese nutnou analýzu trhu, nákladů, legislativy, konkurence, dále uvědomění si povahy výrobku, tamější kultury, rizika apod. Na zahraniční trh lze vstoupit díky vývozním a dovozním operacím, kapitálově nenáročnými vstupy či kapitálovými vstupy. Při vývozních a dovozních operacích je možné využít prostředníka (subjekt obchodující vlastním jménem, na vlastní účet a vlastní riziko), dále smlouvy o výhradním prodeji (dodání zboží konkrétnímu odběrateli), pomocí obchodních zástupců či pomocí piggybacku (spolupráce více firem ze stejného oboru) a dalších. Pod formy nenáročné na kapitálové investice spadá pohyb know-how, tedy jedná se o licenční obchody, franšízy, smlouvy o řízení či výrobní kooperace. Poslední možností jsou kapitálové vstupy podniků, které jsou vhodné převážně pro velké firmy. To je možné uskutečnit pomocí založením podniku v zahraničí, akvizicí. Specifickými vstupy jsou e-shopy či burzovní obchody atd. 

Překážkami pro vstup na mezinárodní obchodování jsou zejména cla, množstevní kvóty, odlišné měny či jazykové bariéry. Clo je poplatek za přechod zboží přes hranice státu, hradí se při dovozu (nikoli vývozu). Clo ochraňuje vnitřní trh a zároveň je zásadním příjmem do státního rozpočtu, v ČR se jedná přibližně o 5 %. Riziky může být geografická vzdálenost, právní předpisy, rozdílné sociálně-ekonomické situace a kulturní zvyklosti. 

Českou legislativu upravující obchodování vytváří Ministerstvo průmyslu a obchodu, celní správa a tzv. CzechTrade. Jedná se o příspěvkovou organizaci spadající pod MPO a jejím hlavním cílem je podpora českých firem při podnikání na zahraničních trzích a jejich spolupráce se zahraničními subjekty. Na svých webových stránkách mají mnoho potřebných informací, které jsou přínosné nejen pro začínající podnikatele. Co se týče zahraniční legislativy, některé legislativní kroky podniká EU, jiné jsou stanovené pomocí společné obchodní politiky. Ta udává společný celní sazebník (Taric) a určuje a sjednocuje pravidla pro obchodování pro jednotlivé členské státy. Světová obchodní organizace (WTO) je jediným mezinárodním sdružením zabývajícím se pravidly globálního obchodu mezi státy. Sdružuje země, které spolu chtějí hladce obchodovat. Řeší zejména problematiku nastavení cel, duševního vlastnictví, řeší spory a snaží se o svobodný rozvoj mezinárodního obchodu. 

Základními dokumenty jsou mimo nabídky, objednávky, faktur i jiné smlouvy a listy. Důležitým je Jednotný správní doklad, jedná se o celní prohlášení o dováženém a vyváženém obchodu s třetími zeměmi. Dále přepravní dokumenty, zejména železniční nákladní list, letecký nákladní list, silniční nákladní list či poštovní nákladní list. Tzv. konosament slouží jako náložný list, je to obchodovatelný cenný papír k vlastnickému právu pro přepravu zboží. Dalšími potřebnými dokumenty mohou být pojistné dokumenty, balící listy, vážní listy či osvědčení o původu zboží.

Doprava v mezinárodním obchodě je řešena pomocí doložek Incoterms. Jedná se o stanovená práva a povinnosti prodávajícího i kupujícího tím, že jasně definují místo, ve kterém povinnosti přecházejí na kupujícího, s tím jsou spojené náklady, celní řízení, rizika.  Jsou součástí kupní smlouvy či faktury. Jsou dobrovolné, uznávané, ale nikoli vymahatelné. Nejaktuálnější jsou Icoterms 2020, jsou rozdělené dle písmen, které v sobě dále ukrývají konkrétní položky upravující podmínky dané přepravy. Nejčastěji využívaná je EXW, prodávající předá zboží kupujícími zboží přímo v místě prodeje a dále jsou všechny povinnosti na kupujícím. Dále se rozlišují, zda je přepravné hrazeno prodávajícím (plně, do určitého místa, vůbec), zda je hrazeno clo, zda je v ceně vykládka, překládka či náklady na pojistné apod. 

Pro obchodování mimo ČR je vhodné si však zjistit další problematiku s obchodováním spojenou. Může se jednat o daňovou problematiku dané země, výhodnost DPH, celních poplatků a jiných daní. Během přepravy je možné využít pojištění, při pojištění nákladu se jedná o pojištění Kargo. Při společné havárii při společné přepravě je vhodné znát DISPAŠ. Cílem je konstatování škody, její ocenění a likvidace škod. V rámci mezinárodní dopravy jsou důležité karnety, mezinárodní úmluvy o přepravě zboží, resp. o průjezdu členskými zeměmi EU. Díky karnetům nemusí být zboží kontrolováno na každém přechodu. Základní označení je TIR – označení kamionu, že danou zemí jen projíždí a ATA – propuštění zboží na celní území k dočasnému užití (např. pro výstavy).

Nejen daňovou problematiku najdete v našich kurzech, těšíme se na VÁS.

autor: Bc. Nela Peterková