Od poloviny roku 2025 by měla po několika odkladech vejít v platnost novela zákoníku práce, známá jako tzv. flexibilní novela. Tato úprava přináší řadu významných změn, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Jedním z klíčových bodů jsou změny týkající se rozvázání pracovního poměru. Co tedy konkrétně přináší?
Změny v délce výpovědní doby a její aplikaci
Rozšířený mýtus o zkrácení výpovědní lhůty není pravdivý. Zákoník práce totiž pracuje s pojmem „výpovědní doba“, nikoli „lhůta“. Pojem lhůta by znamenal odlišné počítání času, což se v případě pracovních smluv nepoužívá.
Podle platného znění zákona činí výpovědní doba nejméně dva měsíce a její začátek se počítá od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Konec výpovědní doby pak připadá na poslední den příslušného kalendářního měsíce bez ohledu na to, zda jde o víkend nebo svátek.
Novela však přináší změnu ve způsobu výpočtu výpovědní doby. Výpovědní doba nově začne již dnem doručení výpovědi a skončí v den, který se číselně shoduje s tímto dnem v posledním měsíci výpovědní doby. Pokud takový den v posledním měsíci neexistuje (například 31. den), výpověď skončí posledním dnem daného měsíce.
Praktický příklad:
Zaměstnanec obdrží výpověď 29. února. Protože březen nemá 29. den, výpovědní doba bude pokračovat do následujícího měsíce a skončí 29. dubna.
Možnost kratší výpovědní doby u specifických situací
Dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem lze výpovědní dobu prodloužit či sjednat jinak (například na tři měsíce), za předpokladu, že podmínky budou stejné pro obě strany. Změny však umožní zaměstnavateli zkrátit výpovědní dobu na jeden měsíc v určitých specifických situacích, například když:
Tato úprava se týká výpovědí na základě § 52 písm. f), g) a h) zákoníku práce.
Slučování výpovědních důvodů ze zdravotních důvodů
V současnosti zákon rozlišuje dva typy výpovědí spojených se zhoršeným zdravotním stavem zaměstnance. Tyto důvody nově splynou do jednoho bodu, a to pod § 52 písm. d). Zaměstnavatel tedy může dát výpověď zaměstnanci, který podle lékařského posudku dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci, ať už z důvodu nemoci z povolání, pracovního úrazu nebo obecného zdravotního stavu.
Dále se upravuje výpočet nároku na odstupné. Místo odstupného ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku získají zaměstnanci jednorázovou náhradu ve stejné výši. Tato náhrada bude splatná v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, respektive po vydání lékařského posudku.
Zaměstnavatelé si i nadále budou moci sjednat odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání prostřednictvím zákonného úrazového pojištění. Náklady na jednorázovou náhradu však ponesou sami.
Ujednocení praxe v případě neplatné výpovědi
Novela rovněž reaguje na aktuální soudní praxi týkající se situací, kdy zaměstnavatel podá neplatnou výpověď. Nově zákon jasně stanovuje, že zaměstnanci, jenž oznámí zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, přísluší:
Tyto úpravy mají přinést větší právní jistotu všem zúčastněným stranám a sjednotit rozhodovací praxi soudů.
Závěr: Novela zákoníku práce přináší významné změny v oblasti ukončování pracovních poměrů. Zavádí srozumitelnější pravidla pro výpočet výpovědní doby, upravuje podmínky výpovědí ze zdravotních důvodů a zjednodušuje postupy v případě sporu o platnost výpovědi. Zaměstnanci i zaměstnavatelé by proto měli nová pravidla pečlivě nastudovat a připravit se na jejich implementaci v roce 2025.
fotografie – zdroj Canva, DreamLab
autor: Gabriela Tilšar, DiS
Než se ponoříme do tématu obchodování na mezinárodní úrovni, je vhodné si definovat rozdíly mezi zahraničním obchodem a mezinárodním obchodem.
Od letošního července mohou umělci v České republice žádat o status umělce, což jim umožní přístup ke státním příspěvkům na
Kdy máte na propustku k lékaři nárok? Jak dlouho platí? Pokud máte lékaře dál, i tak vám musí zaměstnavatel poskytnout
