V rámci tohoto článku bychom rádi upozornili a připomenuli zákonnou úpravu správce daně vyžádat si informace, nejen k naplnění svého hlavního poslání v podobě správného zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady, ale i k naplnění téměř všudypřítomného břemene v podobě daní, jako jedné z životních jistot.
Dne 11. 7. 2022 byla publikována tisková zpráva na stránkách finanční správy s titulkem „Orgány Finanční správy zahájily cílenou kontrolní akci za účelem prověření správnosti zdanění příjmů spojených s kryptoměnami (např. Bitcoin)“ s podtitulkem „Sekce daňové kontroly a analytiky Generálního finančního ředitelství provedla analýzu dostupných dat u skupiny vybraných daňových subjektů realizujících obchody s kryptoměnami za zdaňovací období kalendářních roků 2019 a 2020. Při zpracování dat a informací získaných v souladu s platnou legislativou byla detekována množina daňových subjektů, která řádně nepřiznala či neodvedla daň z příjmů plynoucích z těchto transakcí.“
Klíčová slova byla zvýrazněna k uvědomění si, že téměř každý z nás jako daňový subjekt může být dotazován správcem daně formálně či neformálně ke sdílení informací nebo poskytnutí specifických dokumentů.
Správce daně tak činí na základě zákona č. 280/2009 Sb. Zákon daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „DŘ“), kdy získává informace v rámci vyhledávací činnosti dle DŘ jako jedním z postupů správy daní. Vybrané oblasti ohledně informací upravuje DŘ zejména v Hlavě IV od §52 a dále ohledně ochrany a poskytování informací.
Vybrané profese v podobě advokáta, notáře, daňového poradce, soudního exekutora nebo auditora jsou vázané mlčenlivostí a k jejich prolomení pro vybrané případy je nutné splnit striktní podmínky.
DŘ přímo v § 57 odst. 1 ohledně poskytování informací uvádí, že povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně mají orgány veřejné moci a osoby, které vedou evidenci osob nebo věcí, poskytují plnění, které je předmětem daně, provádějí řízení v případech, jejichž předmět podléhá daňové povinnosti, nebo zpracovávají jiné údaje nezbytné pro správu daní.
Správce daně je omezen vyžadovat informace, které jsou zjistitelné automatizovaným způsobem z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Příkladem jsou zejména informace z výpisu z obchodního rejstříku a nebo katastru nemovitostí. Vše za podmínky, že není speciálním ustanovením v zákoně upraveno jinak (např. zákon č. 338/1992 Sb. Zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, kde v § 13a odst. 9 upravuje oznamovací povinnost osoby, která přestala být poplatníkem daně z nemovitých věcí.
Mediálně známější v oblastí sdílení informací daňového subjektu se správcem daně byly případy dodanění příjmů z pronájmu nemovitých věcí skrze poskytovatele Airbnb, které započaly rokem 2018. Podle údajů ze sdělovacích prostředků využívalo služeb Airbnb jen v Praze kolem 20 tisíc lidí.
Další obdobou získaných a sdílených informací správcem daně byla služba řidičů skrze UBER, kdy Ministerstvo financí získalo informace o celoročních příjmech řidičů či společností jezdících pro UBER ke kontrole daně z příjmu fyzických osob.
Internetovou platformou, která byla rovněž podrobena sdílení informací byl aukční portál skrze Aukro.cz, kde je registrováno několik milionů osob.
Na závěr a nikoliv nejméně významnou spolupracující institucí jsou banky, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce a další (dále „poskytovatelé platebních služeb“).
Dle ustanovení § 57 odst. 3 jsou poskytovatelé na vyžádání správcem daně povinni poskytnout údaje o číslech účtů a jiných jedinečných identifikátorech, majitelích účtů a zmocněncích, kteří jsou oprávněni nakládat s peněžními prostředky na účtech, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu, a údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb, úvěrech, úschovách a pronájmech bezpečnostních schránek.
Závěrem lze shrnout, že správce daně má v DŘ značné možnosti ke zjištění majetkových a jiných poměrů daňových subjektů, jejich finanční situace a zdrojů příjmů k již zmíněnému cíli v podobě správného zjištění a stanovení daně a i k zabezpečení její úhrady. Omezení správce daně, že by neměl vyžadovat důkazní prostředky nad rámec zákona DŘ a nejen aby vyhledávací činnost byla v souladu se základními zásadami správy daní jsou z pohledu naplnění cíle správce daně značně široká. Dle definičních bodů DŘ výše jsou velmi snadno naplněné skutečnosti a podmínky pro to, aby správce daně vyžadoval informace o daňových subjektech pro výkon své činnosti. Smrt a daně zatím zůstávají životní jistotou.