Spolupráce firmy s osobou samostatně výdělečně činnou je běžná a sama o sobě zcela legální. Problém nastává ve chvíli, kdy podnikatel sice vystavuje faktury a pracuje na základě obchodní smlouvy, ale ve skutečnosti má stejné postavení jako zaměstnanec. Takový vztah může inspekce práce vyhodnotit jako švarcsystém neboli výkon nelegální práce.
Nejvyšší správní soud se tímto tématem podrobně zabýval v rozsudku z 25. února 2025. Potvrdil, že o povaze spolupráce nerozhoduje označení smlouvy, živnostenské oprávnění ani přání obou stran. Úřady a soudy zkoumají, jak práce probíhá v každodenní praxi.
Rozsudek současně neznamená, že každý dlouhodobý externista nebo OSVČ s jediným významným zákazníkem pracuje nelegálně. Jednotlivé okolnosti se musí hodnotit společně. Právě v tom spočívá nejdůležitější poučení pro firmy i podnikatele.
Právní stav článku odpovídá 10. listopadu 2025.
V rozsudku ze dne 25. února 2025, č. j. 8 Ads 65/2024-53, se Nejvyšší správní soud zabýval společností HENNLICH, s. r. o. Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj jí uložil pokutu 445 000 Kč za to, že umožnila dvěma osobám vykonávat závislou práci mimo pracovněprávní vztah.
Jedna z těchto osob pracovala jako vedoucí oddělení dopravy a správy, druhá jako dispečerka dopravy. Formálně šlo o spolupráci s podnikateli. Podle inspekce práce však skutečný způsob výkonu jejich činnosti naplňoval znaky závislé práce.
Vedoucí dopravy fakturoval v posuzovaném období pouze této společnosti. Zaměstnanci jej vnímali jako svého nadřízeného a v rámci dopravy jim dával pokyny. Činnost pro společnost vykonával 26 let a po skončení posuzovaného období pokračoval ve stejné práci v pracovněprávním vztahu.
Dispečerka pracovala pro společnost od roku 2011. Odměna od tohoto zákazníka tvořila více než polovinu jejích příjmů, práci z velké části vykonávala v jeho prostorách a měla k dispozici firemní kancelář i běžné vybavení. Používala vizitky s pracovním zařazením v oddělení dopravy a e-mailovou adresu společnosti. Při výpovědi navíc uvedla, že sama své postavení vnímala jako podřízené.
Společnost namítala, že externisté neměli evidovanou pracovní dobu, přicházeli a odcházeli podle svého rozhodnutí a nebyli pod intenzivním dohledem. NSS připustil, že takové okolnosti mohou svědčit proti závislé práci. V tomto konkrétním případě však nepřevážily dlouhodobost vztahů, ekonomickou závislost, začlenění do firemní struktury a postavení obou osob vůči zaměstnancům společnosti.
NSS proto kasační stížnost zamítl. Podle údajů v databázi Nejvyššího správního soudu Ústavní soud dne 22. května 2025 odmítl také následnou ústavní stížnost vedenou pod sp. zn. III. ÚS 1214/25.
Výraz švarcsystém zákon přímo nedefinuje. Běžně se jím označuje zastření skutečného pracovněprávního vztahu jinou smlouvou, například smlouvou o dílo nebo smlouvou o poskytování služeb. Zákon o zaměstnanosti takovou situaci řadí mezi nelegální práci, pokud člověk vykonává závislou práci mimo pracovněprávní vztah.
Stejný princip popisuje také Státní úřad inspekce práce ve svém vysvětlení švarcsystému. Současně uvádí, že práce na základě obchodní nebo občanskoprávní smlouvy není předem vyloučena. Nesmí však naplňovat znaky a podmínky závislé práce.
Závislá práce může být vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu. Tím je pracovní poměr nebo právní vztah založený dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti.
Podle § 2 odst. 1 zákoníku práce má závislá práce čtyři definiční znaky. Všechny musí být splněny současně:
| Znak závislé práce | Co se při posuzování zkoumá |
|---|---|
| Vztah nadřízenosti a podřízenosti | Zda je objednatel oprávněn dávat pracovníkovi závazné pokyny a pracovník je přijímá z podřízeného postavení |
| Práce jménem zaměstnavatele | Zda člověk vystupuje jako součást firmy a jedná vůči zákazníkům či spolupracovníkům jejím jménem |
| Práce podle pokynů zaměstnavatele | Kdo určuje konkrétní pracovní postup, priority, návaznost úkolů a způsob jejich plnění |
| Osobní výkon práce | Zda musí práci vykonávat přímo konkrétní člověk, místo aby jako podnikatel odpovídal především za dodání sjednaného výsledku |
Zákoník práce dále uvádí, že závislá práce se vykonává za odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na jeho pracovišti nebo na jiném dohodnutém místě. Tyto okolnosti pomáhají vytvořit celkový obraz vztahu. NSS však upozornil, že například absence evidence pracovní doby sama o sobě závislou práci nevylučuje. Také zaměstnanec může mít pružně nastavenou pracovní dobu nebo pracovat mimo sídlo zaměstnavatele.
Při posuzování spolupráce s OSVČ neexistuje jediný rozhodující test. Výsledek vzniká vyhodnocením všech okolností a jejich vzájemných souvislostí.
| Okolnost | Jaký může mít význam |
|---|---|
| OSVČ má jediného nebo hlavního zákazníka | Může jít o ekonomickou závislost, samotná však podle NSS nemusí stačit k prokázání podřízeného postavení |
| Spolupráce trvá několik let | Dlouhodobost může posílit další indicie, ale zákon nestanoví maximální povolenou délku obchodní spolupráce |
| Externista používá firemní e-mail, vizitku nebo vybavení | Může to ukazovat na začlenění do podniku; důležitý je účel a způsob používání |
| Pracuje pravidelně v sídle objednatele | Jde o jednu z okolností, nikoli o automatický důkaz zaměstnání |
| Nemá pevnou pracovní dobu ani evidenci docházky | Obvykle to podporuje samostatnost, ale nemusí převážit ostatní znaky |
| Má vlastní živnost, více klientů a vlastní počítač | Tyto skutečnosti podporují podnikatelský charakter vztahu, ale nezmění podřízeně vykonávanou práci na podnikání |
Stejně tak pravidelná měsíční fakturace nemusí být sama o sobě problém. Riziko roste, pokud fakturovaná částka ve skutečnosti nahrazuje mzdu za průběžnou osobní práci a pracovník nenese běžné podnikatelské riziko.
Objednatel může externímu dodavateli určit, co má dodat, v jaké kvalitě a do jakého termínu. Může také kontrolovat, zda výsledek odpovídá smlouvě. Bez takových požadavků by řada obchodních vztahů vůbec nemohla fungovat.
Jiná situace nastává, pokud firma člověku průběžně přiděluje běžné pracovní úkoly, stanovuje jejich pořadí, určuje přesný postup, kontroluje jeho každodenní činnost a očekává stálou osobní dostupnost. V takovém případě už předmětem spolupráce nemusí být samostatně dodaný výsledek, ale pracovní síla řízená objednatelem.
Rozdíl lze ukázat na jednoduchém příkladu. Firma si může objednat vytvoření účetní metodiky, nastavení informačního systému nebo zpracování konkrétní marketingové kampaně. Dodavatel si obvykle sám rozvrhne práci a odpovídá za předání sjednaného výstupu. Pokud však každý den dostává od vedoucího přidělené úkoly, musí být v určenou dobu k dispozici a funguje uvnitř stejné hierarchie jako zaměstnanci, jde o podstatně rizikovější model.
Rozhodující není slovní formulace jednoho pokynu. Posuzuje se dlouhodobý způsob řízení celé spolupráce.
Ano. NSS výslovně opravil příliš široký závěr krajského soudu, podle něhož by se outsourcing měl týkat jen specializovaných činností a nikoli běžných úkolů souvisejících s podnikáním firmy. Podle Nejvyššího správního soudu bylo možné zajišťování dopravy v daném případě outsourcovat. Stejnou činnost ale bylo možné vykonávat také prostřednictvím zaměstnanců.
Existují tedy činnosti, které mohou být podle konkrétního nastavení vykonávány závisle i nezávisle. Soud je označuje jako obojetné. Do této skupiny může patřit například účetnictví, IT, marketing, doprava, administrativa nebo odborné poradenství.
Samotný druh práce proto odpověď nedává. Externí účetní může samostatně obsluhovat více klientů, organizovat si práci a odpovídat za sjednanou službu. Jiný člověk se stejnou profesí může každý pracovní den sedět na pracovišti jedné firmy, přijímat operativní úkoly od nadřízeného a fungovat jako člen jejího účetního oddělení. Název profese je stejný, právní povaha vztahu může být odlišná.
Kontrola se neomezuje na předloženou smlouvu. Pro posouzení skutečného vztahu mohou mít význam faktury, e-mailová komunikace, organizační struktura, vizitky, evidence vstupů, pracovní pokyny, způsob přidělování úkolů nebo výpovědi lidí na pracovišti.
V kauze HENNLICH hrály důležitou roli právě svědecké výpovědi. Zaměstnanci popsali, jaké postavení měl externí vedoucí dopravy a že jej vnímali jako svého nadřízeného. U dispečerky soud pracoval také s její výpovědí, firemními kontakty a způsobem začlenění do oddělení.
Firma by proto neměla připravovat pouze formálně správnou smlouvu. Stejně důležité je, aby lidé odpovědní za vedení týmu rozuměli rozdílu mezi zadáním externí zakázky a řízením zaměstnance.
Podle zákona o zaměstnanosti ve znění účinném od 1. ledna 2025 může právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba za umožnění nelegální práce dostat pokutu až 10 milionů Kč. Zákon uvádí také nejnižší hranici 50 000 Kč.
Fyzické osobě, která nelegální práci vykonává, hrozí pokuta až 100 000 Kč. Za umožnění nelegální práce lze firmě nebo podnikateli vedle pokuty uložit zákaz činnosti až na dva roky. Od roku 2025 může být uloženo také zveřejnění rozhodnutí o přestupku na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku.
Pokuta uložená inspekcí práce nemusí být jediným finančním následkem. Podle okolností mohou vzniknout také daňové a pojistné dopady, například doměření odvodů a souvisejícího příslušenství. Jejich konkrétní rozsah závisí na výsledku jednotlivých řízení a zjištěných skutečnostech.
Firmy by měly pravidelně porovnávat smluvní dokumentaci se skutečným průběhem spolupráce. Pomoci mohou následující otázky:
Žádná jednotlivá odpověď nepředstavuje spolehlivou ochranu ani automatický důkaz porušení zákona. Smyslem kontroly je zjistit, jak vztah působí jako celek. Pokud převažuje osobní podřízenost, průběžné řízení a začlenění do firmy, je vhodné zvážit pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
Smlouva s OSVČ by měla přesně popsat objednávanou službu nebo výsledek, cenu, termíny, způsob předání, odpovědnost za vady, mlčenlivost a pravidla používání firemních systémů. U dlouhodobé spolupráce může upravit způsob zadávání jednotlivých objednávek a jejich samostatné přijímání dodavatelem.
Nemá smysl doplňovat do smlouvy prohlášení o samostatnosti, pokud se obě strany v praxi chovají opačně. NSS připomněl, že vůle účastníků může hrát roli v některých hraničních situacích. Pokud jsou ale naplněny všechny zákonné znaky závislé práce, skutečnost, že pracovník zaměstnání nechtěl, povahu vztahu nezmění.
Při pochybnostech by měl konkrétní smluvní model posoudit advokát se zaměřením na pracovní právo. Účetní, daňové a mzdové dopady je vhodné řešit s odborníkem pro danou oblast.
Není. Jediný odběratel může ukazovat na ekonomickou závislost, ale NSS výslovně uvedl, že tato okolnost nemusí sama stačit. Rozhoduje také způsob řízení práce, začlenění do firmy, osobní výkon a další podmínky spolupráce.
Může, pokud to vyžaduje povaha zakázky. Práce v provozovně zákazníka nebo používání jeho systému může být prakticky nezbytné například kvůli bezpečnosti či ochraně dat. Při kontrole však bude důležité, zda jde pouze o technickou podmínku zakázky, nebo o součást celkového začlenění člověka mezi zaměstnance.
Pomůže prokázat, co si strany sjednaly, sama ale nestačí. Pokud smlouva mluví o samostatném dodavateli a skutečná práce probíhá pod každodenním řízením vedoucího, kontrola bude vycházet hlavně z reálného fungování vztahu.
Ano. NSS připouští existenci obojetných činností, které lze vykonávat oběma způsoby. SÚIP současně uvádí, že souběžná práce zaměstnanců a externistů na totožných pozicích může být při kontrole podpůrnou informací. Je proto potřeba umět vysvětlit a doložit, v čem se samostatná zakázka externisty skutečně liší.
Správné rozlišení zaměstnance a externího dodavatele má vliv na pracovní dokumentaci, mzdy, odvody i další povinnosti firmy. Pro lepší orientaci můžete využít online kurzy mzdového účetnictví Vzdělání pro vás, které probíhají individuálně s osobním lektorem.
Konkrétní otázky z účetnictví, daní, mezd nebo personalistiky lze probrat také během individuální online konzultace. Posouzení, zda určitá smlouva a skutečný způsob spolupráce odpovídají pracovněprávním předpisům, však patří advokátovi.
Rozsudek NSS nepřináší zákaz práce na IČO ani dlouhodobé spolupráce s externisty. Firmám připomíná, že obchodní vztah musí jako podnikání také reálně fungovat. Pokud člověk vykonává práci osobně, v podřízeném postavení, jménem firmy a podle jejích pokynů, nelze tento stav změnit pouze jiným názvem smlouvy a fakturací.
Autor: Gabriela Tilšar, DiS.
Nový zákon přinese revoluční změny v daňovém systému. Spolu s plánovaným zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů se má zrušit institut
Doučování žáků na základních či středních školách v dnešní době je tématem, které rezonuje jak mezi rodiči, tak i pedagogy.
Podnikatelé, zejména osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), mají možnost volby v tom, jak budou uplatňovat výdaje související s dosaženými příjmy
